RSK TRADE | MXjunior | KTM-Trojan | Dakar | Přívěsy

Sezóna 2018

Pro sezónu 2018 jsme zvolili přestup do třídy Junior Buggy 600. Jedná se o speciály o výkonu cca 120 koní a náhonem 4x4. Tato kategorie je vypsána pro věk od 12 do 21 let.

Pepánek se s tímto autem začal učit na prvním mistrovství ČR v Humpolci. Hlavním rozdílem o proti Kártu byl průjezd zatáček s náhonem na všechna čtyři kola. Po prvních dvou republikových závodech jsme se zúčastnili i prvního mistrovství Evropy v německém Matchenbergu, kde za neustávajícího deště jsme se nakonec probojovali do finále. V tomto finále jsme nakonec obsadili konečné 8.místo. Na první závod mezi velkou konkurencí výborný výsledek.

Po dalším republikovém závodě v Přerově, kde se nám podařilo obsadit 2. místo jsme se opět postavili na velice prestižní závod ME v Nové Pace. Tam jsme si moc užívali neskutečnou atmosféru. V jízdách se nám hodně dařilo. Po třech sériích jsme figurovali na průběžném 6.místě. Bohužel ve finále jsme se dostali do kolize a zůstali jsme zaklíněni se soupeřovým autem. Bylo z toho konečné 9.místo. Museli jsme po Pace dost opravovat, nicméně to byl pro nás krásný závod a opět alespoň finále.

Dále následoval republikový závod v Poříčí nad Sázavou, kde je atmosféra také krásná. Pořadatelé tam dělají velmi pěkné závody dobře zabezpečené a organizované. Výsledkem v Poříčí bylo uspokojivé 5.místo. Po tomto závodě byla lehká pauza před maratonem čtyř závodů. Začalo to Dolním Bousovem, kde se nám opět hodně dařilo v jízdách. Do finále jsme si vyjeli první řadu a vypadalo to na dobrý závod. Bohužel hned po startu došlo ke hromadné strkanici, při které nám poškodili chladič a vytekla chladící kapalina. To Zdepík pochopitelně nevěděl a pokračoval s poškozeným autem dál. Po třech kolech se auto zastavilo s přidřeným motorem. Začal boj s časem, protože se další víkend jel další závod ME v Přerově. Vše jsme nakonec stihli opravit a odjet do Přerova.



Zde se nám zase v jízdách dařilo a opět jsme po třech jízdách figurovali na 6.místě. Do finále jsme se dostali, ale tak jak to bylo už zvykem hned po startu přišla rána od soupeře a konec v první zatáčce. Dost nás to mrzelo, protože jsme měli závod dobře rozjetý. No nic. Hned další víkend jsme se přesunuli do maďarského Nyiradu. Tady začala smůla hned v zahřívacím kole, kde nám odešla spojka. Tu jsme vyměnili, ale nestihli jsme druhý měřený tréning a tak další vývoj závodu byl spíše o přežívání. Navíc jsme se trápili s nastavením auta. Do finále jsme se ale nakonec dostali z pátého místa v semifinále, ve kterém nám auto dojelo na tři válce. Do finále jsme závadu odstranili a obsadili konečné 7.místo.

Dále následoval opět po týdnu republikový závod v rakouském Hollabrunnu. Tam jsme se hodně prali s nastavením auta a to se nám nepodařilo až do finále a na víc to nebylo než na 5.místo.

Dalším evropským závodem byla italská Maggiora. Neskutečná atmosféra a parádní trať s úplně pro nás novým charakterem. Hodně si Zdepík trať a atmosféru užíval a bylo vidět jak jízdu od jízdy zrychluje. Tentokrát jsme ale skončili už v semifinále, kde se Zdepík v přemíře snahy přetočil a soupeř mu urazil přední kolo. Byla to pro nás ale velká zkušenost a zážitek a jsme moc rádi, že jsme se závodu zúčastnili. Poslední republikový závod se jel v Sedlčanech. Zde jsme měli možnost bojovat o konečné 3.místo v MČR. Po třech jízdách jsme šestibodový náskok soupeře stáhli o tři body a do finále jsme startovali z první řady. Zdepík se chtěl ještě pokusit zabojovat, ale po startu ve druhé zatáčce ho přetočil Kindl, který byl sice za tento zákrok právem vyloučen, ale pro nás rozhodující finále bylo pryč.



V konečném pořadí v seriálu mistrovství Evropy jsme se umístili na konečném 11.místě při účasti pěti závodů z deseti a v republikovém seriálu jsme obsadili 4 místo. S první sezónou jsme celkem spokojeni, i když nás pronásledovala hodně smůla, ale to k tomuto sportu patří. Doplatili jsme na mnoho nepotrestaných zákroků soupeřů a myslím, že by to mělo být do budoucna předmětem diskuze. Jezdí se čím dál agresivněji vůči soupeřůma předjíždí se hlavně pomocí kontaktů.

Závěrem bychom chtěli velice poděkovat všem kdo nám pomáhali a podporovali naše snažení. Moc děkujeme a doufáme, že příští sezóna bude ještě lepší a se nám bude smůla vyhýbat.



První sezóna mezi dospělými

Máme za sebou sezónu plnou cenných zkušeností a zážitků. Ať už to byli zkušenosti dobré nebo ty horší, bylo to pro nás hodně nové. Dá se říci, že jsme ochutnali od každého trochu, ale v součtu a při zpětném zhodnocení jsme velmi spokojeni.

Absolvovali jsme všechny závody, které se započítávají do seriálu Mascom cupu tzn. všechny závody autocrossu i rallycrossu. K těm světlým okamžikům bezpochyby patří to, že se nám podařilo být 4x ve finále. Nejlepším výsledkem bylo 6 místo v MMČR v Poříčí nad Sázavou, kde startovalo 25 jezdců Kartcrossu.

Prakticky ve všech závodech byla hojná účast kolem dvaceti jezdců. Při tomto počtu a při vyrovnanosti jezdců je finále pro nás velkým úspěchem. Pokud mám zmínit ty horší okamžiky, jedná se o nečekanou výměnu v rakouském Hollabrunu, kde se nám rozlítla převodovka. Navíc jsme náhradní motor ještě neměli a tak jsme museli přes noc dojet do ČR pro jiný a ráno ho vyměnit.

Nevyhnula se nám i havárie v Sedlčanech, kdy šel Zdepík s kártem přes střechu a závod pro nás skončil v semifinále. V konečném součtu bodů jsme dosáhli na 15 místo ze 32 bodovaných jezdců.

Do sezóny příští bychom rádi šli s tím, abychom nadále sbírali zkušenosti, ale hlavně se dál autokrosem dobře bavili. No a pokud se podaří dobrý výsledek, bude to pro nás jistě motivační a zároveň taková odměna za snahu celého teamu.



Sezóna snů
Tak by se totiž dal nazvat poslední rok v dětské divizi RB 125 Josefa Švorce.

V této třídě účinkuje od roku 2012, kdy se již pod křídly nového teamu RSK Trade zúčastnil všech podniků mistrovství ČR. Do této divize odstartoval s nově postaveným autem z dílny Romana Kalvody. Od roku 2012 získával s výbornou technikou a zázemím cenné zkušenosti, aby je pak mohl následně uplatnit a dokonale využít. Pokud se spojí kvalitní zázemí a spolehlivý a rychlý jezdec, zbývá už jen doufat v tolik potřebné štěstí.

Nicméně dnes můžeme říci, že letos se to sešlo vše najednou.



Josef Švorc st. - otec:
Vše začalo hned první závody v Sedlčanech, kde se jel pro nás řekněme první kontrolní a testovací závod Pohár sponzorů. První závod především každému napoví, jak na tom je jezdec i technika. V letech předešlých auto fungovalo naprosto bez problému a jakýchkoliv závad. Byly to spíše opravy po pár kontaktech se soupeři nebo lehčí havárie, které k nabytí zkušeností také patří. Přesto auto prošlo menšími úpravami, které bylo zapotřebí odzkoušet. Časy v měřených trénincích napovídaly o velice dobrém základu a zbývalo už jen vyzkoušet pár nových nastavení. Pepča měl možnost trénovat již před sezónou v kartcrossu s obsahem motoru 600ccm a myslím, že mu to moc pomohlo.

Jezdec:
Sezónu jsem začal tréninky v kártu, kde šlo hodně věcí oproti malému autu těžko. O to jednodušší to bylo si pak sednout do RacerBuggy. Navíc velký kárt jede rychle a já si tak zvykl jezdit rychle.


Otec:
První den v prvním závodě jsme vyhráli a na den druhý jsme udělali další změny na podvozku. Druhý den jsme hned ráno zrychlili o další vteřinu a druhý závod také vyhráli.
Ze Sedlčan jsme odjížděli s dobrým pocitem z techniky i jezdce.

První mistrovství ČR se jel v Humpolci.

Otec:
Do Humpolce jsme nejeli už nic zkoušet. Z předešlých let víme co a jak nastavit, jaké pneumatiky na danou trať fungují. Vším tím se tak minimalizuje tápání a jde se hned na věc do prvního měřáku, protože od toho se zpravidla odvíjí celý závod. Víme už předem, která kola zajíždíme nejrychleji a na ty se soustředíme.

Jezdec:
V Humpolci se mi podařily vyhrát rozjížďky a nakonec i finále. Vyhrál jsem tam RB 125 poprvé a měl jsem velkou radost.

Druhý závod v Dobřanech v O.h.

A byla tu motivace další. Vyhrát závod na domácí trati před svými známými a sponzory.

Otec:
Ano. Samozřejmě, že vyhrát na domácí trati chce každý jezdec. Věděli jsme, že parametry dobřanské trati nedělají velké rozdíly v odstupech jezdců, a že to bude hodně o startu. Na druhou stranu na této technické trati jezdci hodně chybují a ztrácí potřebné metry. Protože tu jezdí auta hodně po kupě, je tu i vetší riziko kontaktů a kolizí.

Jezdec:
Chtěl jsem doma zajet dobrý výsledek, protože se na mě přišli podívat spolužáci ze školy. Trať je technická a tak se mi na ní dobře závodí. V měřáku a jízdách se mi podařilo pokaždé vyhrát. Nejvíc jsem bojoval s Dendym Pytlounem. Spolu jsme si pěkně zazávodili. Závodíme spolu od malička a jsme na sebe zvyklí. Už skoro víme, co druhý udělá. Další meta byla pokořena a domácí závod byl vítězný.

Třetí závod byla Paka

Otec:
Nová Paka je naše srdcová záležitost. Vyhráli jsme tam třídu 125 v roce 2013 a 2014. Po vítězství v prvních dvou závodech jsme si nemohli přát nic jiného než novopacké třetí vítězství v řadě. Musím přiznat, že tam jsme v prvním měřáku hodně zariskovali. Zkoušeli jsme jiné převody a snad jen to, že si s tím Pepča poradil nás zachránilo.

Jezdec:
Do Nové Paky jsem se moc těšil. Trať se mi tam moc líbí a už teď se těším, až ten kopec nahoru pojedu v rychlejším autě (v kartu). Na měřák jsme změnili převody, ale nejelo se mi s tím dobře. Sice jsem měřák vyhrál, ale byly úseky, kde jsem nevěděl, jakou rychlost mám zařadit.

Otec:
Na druhý měřák jsme dali vyzkoušené převody a ještě jsme zrychlili. V jízdách bylo rušno, protože jsme měli kontakt hned po startu s Dominikem Starostou. Na štěstí jsme z něho vyvázli bez újmy a tak jsme si po třech sériích připsali plný počet bodů. Celý víkend jeli hodně rychle Luky Svoboda a Tomík Vejmola. Nepopsatelný zážitek bylo finále, kdy Pepča odpálil jako první a i díky chybám svých soupeřů si vyjel náskok na jízdu jistoty. Hattrick se nám podařil a brali jsme to jako největší úspěch.

Čtvrtý se jel Přerov

Motivací do Přerova bylo, že se seriál láme do své druhé poloviny.

Otec:
Z Přerova jsem měl vždycky velký respekt a po Pepčovi jsem nikdy nic nechtěl. Prostě jsem to nechal na něm. Přijde mi to na tyhle auta už moc rychlé. Ale na druhou stranu musím říci, že se nám tam docela dařilo, až na loňskou havárii do betonových mantinelů. Jen jsem si v duchu říkal, že zajet výsledek i v Přerově, tak už to bude dál jen o dojíždění vepředu.

Jezdec:
Přerov se mi vždycky líbil. Trať je jako rychlá horská dráha. Opět byl mým nejlepším soupeřem Dendy, který mě přestartoval ve finále, ale pak udělal chybu a přetočil se a já vyhrál.
Po Přerově se provedla kontrola motoru u pana Havlíka a bylo zapotřebí se nadechnout do dalších bojů druhé poloviny seriálu.
Dalším závodem bylo Poříčí nad Sázavou V této sezóně jsme se uměli motivovat do každého závodu něčím jiným. Poříčí je domácí tratí teamu RSK a tak byla další motivace jasná.

Otec:
Průběh závodu nebyl jednoduchý. V jedné jízdě jsme museli opravovat po hromadné kolizi v prvním kole, ale po třech sériích jsme vedli s plným počtem bodů. Poříčí máme rádi pro úžasnou návštěvnost a atmosféru. Je to pořadatelsky vždy velice dobře zorganizovaný závod.

Jezdec:
V jedné jízdě jsme měli hromadnou havárii, kdy jel přede mnou Luky Svoboda a do zatáčky z kopce byl moc rychlý. Naboural do svodidel a já se mu nestačil úplně vyhnout. Strhnul jsem volant, ale zadním kolem jsem do něho naboural. Do Lukyho nabourali i další a jízda byla zastavená. Buginu nám pomohli kluci s teamu dát dohromady a mohli jsme nastoupit do opakované jízdy, kterou jsme vyhráli. Do finále jsem odstartoval na třetím místě. Nejdřív jsem se dostal před Dendyho a pak i před Dominika. Krásně jsem si zazávodil.

Dolní Bousov - Boudov

Otec:
Rozhodujícím závodem byl Dolní Bousov. Bohužel z předešlých let byla statistika jako na houpačce. Ve třídě 160 se nám zde dařilo a Pepča prohlašoval Bousov za nejoblíbenější trať. V roce 2012 jsme přestup do třídy 125 zahájili první boudou právě tady. Rok na to se nám podařilo zajet slušný výsledek, ale rok loňský byla v rozhodujícím závodě opět bouda. Tak jsme Bousov přejmenovali na Boudov. Podle prognostik na letošní rok bouda vyjít neměla a tak se také na štěstí stalo.

Jezdec:
Trať tady byla hodně rozbitá, že už i minikártík měl co dělat. Byly to hrozné ostré díry. Hodně to rozhazovalo auto, tak jsem se musel soustředit na stopu. Po vyhraných jízdách jsem odstartoval na prvním místě, až jsem se divil. Tady se nám starty nikdy moc nedařili. Dlouho se mě držel Dendy, ale pak mu přestala jet bugina a já se mohl soustředit jen na ideální stopu na rozbité trati až dokonce finále.

Otec:
Nakonec to byl Boudov, který rozhodl o tom, že jsme vyhráli šestý závod v řadě a zajistili si tak vytoužený titul! Škoda jen pár nepotrestaných předjetí na žlutou vlajku, což hodně ovlivnilo výsledky na dalších místech a nakonec i celkové pořadí MČR. Bohužel na to doplatili kluci, kteří vlajky respektovali.

Sedlčany

Motivací do Sedlčan zachovat si neporazitelnost a vyhrát všechny závody.

Jezdec:
Měl jsem jet na Sedlčany do Skotska na školní výlet, ale já chtěl raději na závody. Chtěl jsem vyhrát všechny závody a Sedlčany mi docela jdou. Jel jsem tady už i závody v kártu.

Otec:
Ještě jsme nepoznali takový pocit jet na závody jako mistři a proto jsme se na to hodně těšili. Na Pepčovi byla vidět pohoda a uvolněná jízda. Byl si tak jistý, že předjížděl v úsecích z kopce a na brzdy no paráda. v Jízdách se nám starty moc nedařili, ale Pepča se pokaždé dokázal probojovat na první místo krásným čistým předjetím. Do finále už bezchybný start a super tempo až do cíle.

Třešničkou na dortu bylo vítězství tradičního setkání mistrů v Humpolci jak jednotlivců, tak i v družstvech.

Prostě se letos dařilo všude, kam jsme přijeli a moc si toho vážíme. Základem úspěchu jsou jak jezdecké zkušenosti nasbírané za 6 let závodění, tak práce s technikou a perfektní zázemí. Technika fungovala perfektně a nestalo se, abychom nedojeli do cíle kvůli technické závadě. Těžili jsme i z chyb soupeřů, kterým se Pepča vyvaroval. Jízda měla vždy náboj, jistotu, přesnost a spolehlivost.

Velké poděkování patří hlavně teamu RSK Romana Kalvody, mechanikům Martinovi Medáčkovi a Petrovi Kalvodovi a také partnerům, kteří naše snažení podporují.



Obhajoba loňského vítěství v Nové Pace
Pro nás až neuvěřitelný úspěch přišel hned s kraje sezóny.

Rok se s rokem sešel a po loňské sezóně, kdy jsme obsadily konečné 5.místo v MČR opět brázdíme tratě v sezóně 2014. I letošní sezónu startujeme za RSK TRADE MASCOM TEAM . Loňské auto se osvědčilo a tak jsme ho přes zimu jen zrepasovaly, provedly větší údržbu a navrátily mu agresivní teamové barvy RSK. MČR začalo v Humpolci, kde jsme si vedly dobře již v rozjížďkách. Ve finále nám z první řady moc nevyšel start, kdy pozice na venku zatáčky byla buď a nebo. Prostě taková sázka do loterie, která ovlivní celý závod.
Až do zatáčky to vypadalo, že se Pepánek stihne zařadit na druhé místo, ale bohužel se tam nevešel a ocitl se v hluboké hlíně kde ztratil rychlost před dlouhým výjezdem. Za zatáčkou byl už čtvrtý a tak to také dojelo.

Chuť jsme si ale zpravily v následujícím závodě v Nové Pace, kde jsme obhajovaly loňské vítěství. Už v jízdách se velmi dařilo a Pepánek těžil ze startů, kdy si vyjížděl nejlepší startovní pozici po celý víkend. Všechny jízdy se nám podařily vyhrát a tak nastupoval do finále jako první na start.
I ve finále odstartoval nejlépe a udržel to až do cíle. Byly to nervy, ale v Pace prostě vyšlo vše nad naše představy a vítězství se podařilo obhájit.

Pořad na ČT sport




Poříčí nad Sázavou

Neuvěřitelný start do sezóny s novým autem od RSK TRADE
Pro nás až neuvěřitelný úspěch přišel hned s kraje sezóny. První závod MČR v Humpolci jsme vynechali, protože jsme neměli dokončený motor v nově postaveném autě.
Po loňském zkušebním autě od RSK TRADE máme postavené nové auto se změnami na podvozku, jiným rámem a jiným motorem.
Zkrátka doznalo auto díky zkušenostem z loňského roku, ale hlavně schopnostem Romana Kalvody mnoha změn.

Pepánek si auto odzkoušel poprvé na domácí trati v Dobřanech, kde dojel na 4.místě.
Jeho premiéra v MČR už ale skončila vítězstvím v Nové Pace, což nikdo z nás nečekal.

Zatím se projevuje auto výtečně a Pepánkovi se s ním jede moc dobře.


RSK TRADE
Právě byl zprovozněn nový web Pepánkova teamu RSK TRADE!

www.kalvoda.eu


Motoskijoring
Máme to zasebou a dopadlo to nad očekávání dobře. Ondra se učil nepochopitelně rychle a zvykal si i fyzičkou. Před námi skončili jen 3 posádky, které spolu jezdí minimálně už 9 let. Mě osobně se jelo letos moc dobře. Takhle dobře se mi jelo naposledy s Pepou Drašnarem i když s Lukášem Marešem se taky nejelo špatně.

Jen to prostě je o detailech, který nakonec dělají konečné výsledky. Ondra je prostě závodník duchem i tělem a to je v tomto sportu víc než důležitý. Naše vyrovnané výsledky nám tedy vynesly celkové 4. místo, na které jsem já osobně ani nepomýšlel. Po návratu do seriálu se mi zdá i lepší nálada mezi jezdcema, což je hodně dobře. Člověk jede na závody daleko raději. První dva závody v Želči a Klášterci byly extrémě náročné pro lyžaře a navíc se jely ve vysokém tempu.

Trochu jsem měl obavu, že to Ondru spíš odradí, ale naopak se z toho vždy rychle oklepal a už se těšil na další závody. Na těchto dvou závodech jsme obsadili 4. místo. Třetí závod v horním Městě byl zase náročnější pro motorkáře, protože byl led a spíš jsme se klouzali něž letěli. Tam se podařilo dokonce 2. místo. Na čtvrtém závodě v Martinicích jsme obsadili 5. místo a to byl závod, kde jsem byl rád, že to takhle dopadlo. Prostě ten den na víc nebylo. Nebo spíš ve finále. V sériích to nevypadalo špatně dokonce jsme i jednu jízdu vyhráli.

Vše jsme si vynahradili u nás v Dobřanech. Teda ne umístěním, protože jsme dojeli na 10. místě, ale bylo to na výtězství. Po třech kvalifikacích jsme byli na 3. místě a dost jsem si věřil. Starty moc nešly, ale o to více mě bavila trať. Počítal jsem ve finále spíš se stíhací jízdou. To se taky stalo a po půl kole jsme byli na 3. místě a před náma jel Víťa Marek. Viděl jsem, že je pomalejší a že budu hledat místo na předjetí. Místo jsem našel a po dvou kolech se nám to podařilo. Docukli jsme i prvního Pepu Sládka a protože to bylo fakt rychle, věděl jsem, že i on je pomalejší. Dvě kola jsem si ho četl a našel místo na předjetí. Když jsme ho předjeli a já se jen pro kontrolu otočil na Ondru, viděl jsem jak Ondrovi vypnula lyže. No a bylo po krásně rozjetém závodě.

No co se dá dělat, to je holt motoskijoring.

Na konec jsem byl rád, že jsme dojeli ve zdraví a celkové umístění nám udělalo radost a doufáme že ne jenom nám.


Sezóna 2013
Tak jsme se zase zbláznili a zimní čas strávíme výjimečně na tratích a zase budeme od sněhu. Slovo dalo slovo a dohodl jsem se s Ondrou Šlechtou, Pepánkovým teamovým kolegou v autokrose, že se půjdeme v zimě svést, a že ho jen tak potahám za motorkou. Co čert nechtěl Ondru to chytlo a už jsme žádali o licence na MČR v motoskijoringu. Ondra je vítězem Mascom cupu v divizi kartcross, je mladý a tudíž plný elánu a touhy po jakémkoli úspěchu. No, ale co já? Nějaké zkušenosti, ale v první řadě zábava. Když to smícháme dohromady, tak z toho bude buď guláš nebo alespoň něco...

Každopádně vyrazíme na první závody a uvidíme co nám to přinese. Letos budeme startovat za AMK V AČR Dobřany v O.h. Nervů už bylo dost. Chceme se hlavně pobavit a aktivně strávit zimu. Vím sice o levnějším způsobu, ale minimálně tím potěšíme věrné a zapálené diváky. Možná nepotěšíme některé soupeře, ale ty s námi třeba ani nepočítají.
Tak startujem...


Sezóna 2012 se 125 ccm
Úspěšně jsme dokončili první sezónu v nové třídě 125ccm. Podle plánu jsme se učili zacházet s technikou a vzhledem k tomu, že se jednalo o auto z dílny Romana Kalvody tak bylo naše učení usnadněno. Auto fungovalo na 100% a zpravidla se z mé strany jednalo pouze o údržbu a drobná nastavení podvozku. Pepánek si zvykal a dokonce se mu podařilo i pár pohárů a věnců. Jinak se snažil stačit tempu zkušenějších a někdy se i podařilo zajíždět srovnatelné časy. Bylo to hlavně na technických tratích. Ale i na tak rychlé trati jako je Přerov, kterou si Pepan chválil zajel časy v rozdílů 2 desetin. Každopádně jsme jeli sériový motor KTM a ten tam vydržel celou sezónu, která čítala i se závodama hobby 23 závodů a k tomu nějaké ty tréninky a to už je slušná porce.
Nyní se staví auto nové, na kterém bude pár konstrukčních změn a bude mít i nový motor.

My se budeme těšit na sezónu 2013, kde bychom chtěli mít cíle vyšší, ale nebude to jednoduché. Je potěšitelné že se podstatně zvýší počet startujících v naši třídě a vzroste i konkurence. Alespoň si kluci lépe zazávodí a budou se více učit.


Velké díky teamu RSK - MASCOM za maximální podporu!!!
Děkujeme všem kdo se podíleli na spolupráci a pomohli odjet sezónu 2012!


Poprvé v RB 125
Naše první sezóna s novým autem začala a prozatím jsme velice spokojeni. Letos poprvé startujeme za autokrosový team Romana Kalvody s názvem RSK TRADE – MASCOM. Nové auto je z Romanovi dílny, kde se tak malé auto stavělo vůbec poprvé. Z této dílny vyjelo už mnoho speciálů od kártů až po velký čtyřlitr. Nyní tedy premiéra této jak Roman říká hračky a musím říci, že hned na velmi velké úrovni. Zkrátka v té dílně umí!

Pepánek si zvyká a snaží se sbírat zkušenosti a dojíždět závody, což je pro letošní rok hlavní úkol. Na novém autě se zkouší různá nastavení a díly a také nový motor KTM 125, který ještě v bugině nikdo nejel. Zkrátka je pro tuto sezónu hodně neznámých, ale zatím se to nejeví vůbec špatně. Dokonce se Pepánkovi už podařilo zajet v měřených trénincích shodné časy jako soupeři , což nás nejednou velmi překvapilo.

Nicméně mají zatím soupeři více zkušeností jak s technikou tak na trati s těmito auty a tak se jim budeme snažit přibližovat a pokud to půjde tak i zasáhnout do nějakých soubojů. V této chvíli jsou ve výstavbě nové Pepánkovi stránky. O jejich spuštění budeme samozřejmě informovat.


Poslední a nejúspěšnější sezóna ve třídě RB 160 je za námi.
Letos nám vše vyšlo na jedničku.
Podařilo se vše načasovat a zúročit právě v poslední sezóně v nejslabší třídě nejmladších pilotů.

Zkušenosti, které jsme s Pepínem nasbírali z předchozích roků jsme použivali ve chvílích kdy to bylo nejvíce potřeba. Byly to kolikrát obrovské nervy a krásné souboje. Našim cílem bylo během sezóny alespoň jednou vyhrát a to se nám podařilo hned čtyřikrát. Moc se nám libila i atmosféra závodů, protože se letos sešla dobrá parta lidí a tak jsme si to náležitě užili.

V seriálu MČR jsme obsadili celkové 2.místo a v seriálu poháru sponzorů také 2.místo.

Nejhorším výsledkem letos bylo jedno 3.místo v poháru sponzorů v Bousově.

Jestli to doposud bylo náročné tak od příštího roku to bude čím dál náročnější. Čeká nás přestup do vyšší třídy RB 125, kde už jezdí ostřílení borci a je i více práce na technice. Nad technikou ještě v této chvíli vysí otazníky, ale věříme, že se nám podaří nějaký postrk nachystat, abychom mohli na jaře vyjet. To ale bude o celozimní tvrdé práci a také o penězích.

Pepína čeká minimálně rok učení něž zase začneme závodit o umístění. Bude se muset naučit zacházet s prvky, které mají už velká auta jako řazení, spojka atd. Auto bude těžší, větší a s vyšším výkonem. Bude zapotřebí si také zvyknout na vyšší rychlosti, které se doposud pohybovali v průměru okolo 50km/h a nyní to bude na některých tratích až 90km/h.

No je mě špatně už jen to píšu. Bude se muset ze začátku krotit než si zvykne.

Hlavním cílem bude učit se, ale hlavně vždy dojet ve zdraví!!!


Druhá polovina sezóny
Jsme v druhé polovině sezóny a na tratích se dějí věci.
Kluci ze všech tříd tzn. 160 , 125 , a 250 se už vyjeli natolik, že předvádějí na tratích nádherné souboje. Rozdíl o proti velkým buginám je jen ve velikosti auta. Závodnické srdce a spousta závodů jsou na všech opravdu znát. Také se letos podařilo automotoklubu v AČR a středisku uspořádat soustředění pro všechny třídy Racer Buggy, kdy teorie proběhla na automotodromu ve Vysokém Mýtě a praktická část na naší trati v Dobřanech v O.h.

Musíme tuto akci pochválit a poděkovat za její uspořádání na velké úrovni.

Musím říci, že se letos vůbec nenudíme. Kromě odjetých závodů jsme se účastnili již zmíněného soustředění, nekolika výstav a dva z odjetých závodů jsme pořádali u nás v Dobřanech. Což je minimálně měsíc příprav.

Pokud bych měl shrnout prozatímní průběh letošní sezóny, užíváme si spojení několika faktorů dohromady. Postupem času jsme se já i Pepanek naučili pracovat a zacházet s buginou a odměnou nám jsou pěkné závody s dobrým umístěním. V MČR prozatím vedeme a v Poháru sponzorů jsme zatím třetí. Sezóna ale ještě nekončí a boje budou ještě pokračovat.

Pro zájemce jsou k dispozici průběžné výsledky všech divizí na stránkách www.chronorace.cz a také pravidelný televizní pořad na programu ČT4 věnovaný speciálně autokrosu. Vysílací čas je většinou následující večer po odjetí závodu MČR. Další informace okolo dění v autokrosu jsou Vám na stránkách www.autokrosar.cz nebo na www.racebuggy.cz


Mobilní pojízdný bilboard

Od letošního roku jsme rozšířili nabídku reklamní plochy o mobilní pojízdný bilboard


Letní sezóna

Druhá sezóna za námi

Uteklo to jako voda a je za námi druhá sezóna v autokrosu. Pepánek dělá pokroky a zejména v druhé polovině sezóny si vylepšoval jak časy na všech tratích, tak se snažil opravdu bojovat. Měl i lepší přehled na trati.
Je fakt, že jsme se stali vášnivými sběrateli bramborových medailí, ale z toho si nic neděláme. Alespoň má motivaci na příští rok. Nebýt různých machinací s technickými předpisy, mohly to být krásné vyrovnané závody.
Můžu na 100% říci, že tyto zmatky a v některých případech i podvody zamíchaly pořadím a ovlivnily a zasáhly do celkového pořadí. Nicméně je potřeba si vždy říct, že to člověk dělá pro zábavu a potěšení.
Výsledky bereme hlavně u takto malých kluků jen jako odměnu za jejich výkony a ne prestiž. V těchto začátcích bojují nejvíce sami se sebou a s nástrahami tratě. Zejména v letošní sezóně kluci bojovali v těžkých podmínkách, kdy byl rok vody a bláta. Mnoho rodičů si ani neuvědomuje co všechno jezdec musí řešit během jediné jízdy na blátě. Na blátě jsem toho odzávodil dost a vím o čem mluvím. Dokonce to kluci nevzdali ani ve chvíli, kdy dospělý a zkušení jezdci se silnými auty nechtěli startovat. Nevím, ale mě taťka vždy učil jak se i za těch nejtěžších podmínek dá spíše vydělat a ne křičet jak je to neregulérní. Na Dakaru se nás nikdo neptal jestli se nám voda líbí nebo ne. Nechceš jet dál, tak jeď domů. Prostě natáhli etapy deseti brodama a nikoho nezajímalo jestli dalších 200km nic neuvidíte a přitom vám stále měří čas. A to nešlo jen o techniku, ale hlavně o zdraví. A to v místech, kde pomoc dorazila třeba i za tři hodiny. Sám jsem si to zkusil. Samozřejmě že při sprintu jako je autokros musí být trať sjízdná a to také byla. Ale k příjemnějším věcem.

Podařilo se nám dokončit všechny jízdy kdy Pepánek vyjel na trať včetně tréninků, jak po technické tak i po jezdecké stránce. Drobné kolize byli,ale ne nic vážného. Poskočili jsme v celkovém pořadí o proti loňskému roku v Poháru sponzorů na Konečné 4. místo a v České trofeji na 5. místo.
Jsme zase o krok dál a velmi spokojeni. A to je proč to děláme. Děkujeme za ochotu a hlavně podporu všem kdo jakkoli pomohl.


Zímní sezóna 2010

Máme za sebou plnohodnotnou zímní sezónu, která měla dle mého názoru prozatím nejlepší úroveň.
Vytáhli se nejen všichni pořadatelé a jezdci, ale i media a hlavně diváci. Odjelo se během dvou měsíců všech deset závodů a to je pěkná porce.
Minimální bodové rozdíly celkového pořadí přidávali na dramatičnosti až do poslední finálové jízdy. S Lukášem se nám podařilo být pokaždé ve finále z přímého postupu kvalifikačních jízd. Nejhorším umístěním bylo 8. místo po pádu a nejlepší bylo 2. místo a dvě třetí.
Z mého pohledu byl pro mě nejnáročnější závod v Olešnici, kde jsem prožíval osobní krizi a kde jsem se s tím vyloženě pral. Nakonec z toho bylo 6. místo. Lukáš se závod od závodu zlepšoval jak v technice tak ve fizičce a ustál i ty nejtěžší podmínky. Až v posledním závodě na domácí trati se nám podařilo druhým místem poskočit na konečné páté místo, což považujeme vzhledem k vyrovnané konkurenci za dobrý výsledek.

Musím gratulovat nejen všem soupeřům, ale hlavně Patrikoj a Míroj Šrolerovým, protože letošní seriál byl opravdu těžký a už od začátku jsem říkal, že před tím, kdo letos vyhraje smekám. Oni to dokázali a titul jim právem patří.

Děkujeme všem pořadatelům za pěkné závody a všem partnerům za podporu.




Motoskijoring 2010

Motoskijoring 2010


Abychom se nenudili ani v zimě, rozjel se další ročník MČR v motoskijoringu 2010.
S Pepánkem jsme si vyměnili zase role a fandí on mě a já se potím. Startujeme spolu s Lukášem Marešem z Nového Hrádku, což byl už loni od poloviny seriálu náhradník za zraněného Pepu Drašnara mého letitého lyžaře.
Tím, že Pepa musel kvůli zranění kolene předčasně ukončit loňskou sezónu se bohužel doslova přetrhla šňůra úspěchů. Nezbývá než se s tím poprat a Lukáš Mareš je mladý a nadějný. Sice teprve zkušenosti sbírá, ale sbírá je rychle.
Nevýhodu má v tom, že dnes se jede moc na tvrdo a on do toho skočil rovnýma nohama. Prozatím jsou odjety tři závody z plánovaných 10ti a musím říct, že takto vyrovnané dvojice nepamatuji a to mám stoprocentní účast od roku 1998, kdy se jelo oficiálně první mistrovství.

Na závody se sjede v průměru 22 dvojic a minimálně 12 posádek tvoří špičku. Seriál je atraktivnější i díky novému systému ploché dráhy, kdy posádka musí absolvovat čtyři základní obodované jízdy a po součtu prvních 8 postupuje přímo do finále A. Nutí to tedy jezdce rvát se o každý bod už v základních jízdách. Následuje malé finále B odkud ještě dva postupují do velkého finále A. Když se dostanete tam, pak už jen děj se vůle boží.

Myslím pro diváky velmi atraktivní podívaná.
Příjemné bylo i rozšíření seriálu do jižních Čech a jede se i Morava. Jsou to závody jako řemen.

Průběžné výsledky seriálu i jednotlivých závodů vč. kalendáře můžete sledovat na stránkách střediska www.smspce.wz.cz


Celkový souhrn sezóny 2009

První sezóna

Máme za sebou první sezónu, ve které jsme odjeli všechny závody v seriálu jak MČR tak i Poháru sponzorů. Podařilo se nám dokončit všechny závody bez karambolů a bez vážných technických závad a vždy dojet do cíle. Považujeme to za to nejlepší pro sbírání zkušeností a bylo to i našim cílem. Dokonce jsme získali i dvě třetí místa, což bylo nad očekávání. Díky technické jízdě,kdy jel Pepánek možná někdy až moc hlavou , podával vyrovnané výsledky. V konečném hodnocení České trofeje jsme zkončili na 7. místě v seriálu poháru sponzorů na 5. místě.

Musím říci, že jsme si celou sezónu moc užívali a byla plná příjemných zážitků a emocí, které bereme jako odměnu za odvedenou týmovou práci. Týmovou myslím v tom, že na takové dvoudení závody musí být připraveno spoustu věcí od jídla, strojení, dopravy, přípravy bugyny a samozřejmě samotného jezdce a to vše každých čtrnáct dní. I když to někdy bylo náročné, jsme na to už u nás doma zvyklí a máme úkoly jasně dané a rzdělené. Vždyť u nás závodí už třetí generace.
Moc děkujeme za podporu všem, kdo se na uplynulé sezóně podílel !!!



První věnec a pohár

Náš první úspěch

Tak jsme v polovině Pepánkovi první sezony a máme první věnec a pohár a to na domácí trati v Dobřanech v O.h. , která doznala velkých změn pro její z atraktivnění a větší zajímavost. Závod byl kvalitně obsazen vynikajícími jezdci v dětském autokrosu z celé republiky a měl celkovou výbornou odezvu. Při přípravě trati nepřálo bohužel počasí, ale nakonec se nám podařilo povrch upravit téměř podle představ. Velký úspěch měly i nově vybudované sociální zařízení, které se podařilo zprovoznit doslova na poslední chvíli. Téměř tradicí je i výborné zázemí místního ,,dřeváku" s bohatým občerstvením. Doufejme, že naše snažení závod pořádat a uskutečnit přispělo a ještě bude přispívat k výchově mladých talentů v autokrosu a celý areál i k jiným motoristickým akcím.

Dá se říct, že nakonec počasí zamýchalo kartami a pomohlo Pepánkoj ke třetímu místu. V sobotním finále zachoval chladnou hlavu a jel bez chyby a v dobrém tempu, které mu přineslo velký náskok na dalšího v pořadí. V neděli pak dojel na pěkném 6.místě , ale tam už pár chyb udělal a byl z toho špatný. My mu přejeme podobné úspěchy jako v sobotním závodě a hlavně ve zdraví dojíždět.
Více informací o dění nejen v dětském autokrosu najdete na
www.racerbuggy.cz a www.autokrosar.cz


Novinka

První závod v životě

Pepánek úspěšně zvládl svůj první závod v životě na jedničku. Neměl problém s pravidly a vlajkami a při jízdě nedělal jezdecké chyby.
Věříme, že až si ty spousty pravidel osvojí na tolik, aby se na ně nemusel tolik soustředit, tak bude postupně zrychlovat. Ale to má čas.

K velké spokojenosti dokončil sobotní závod na 8 místě v něděli na 6 místě. Auto dovezl do cíle bez poškození a vyhnuly se nám i technické problémy.



Přípravy

Přípravy na první závod v životě


Josef Švorc nejmladší se chystá na svůj první závod v životě. Na rozdíl od svého dědy a otce, kteří brázdili motokrosové tratě malý pětiletý pepík zkouší čtyři kola a bude sbírat zkušenosti v seriálu MČR v autokrosu.
Přejme mu hlavně štěstí a zdraví do prvních závodů.

Jeho speciál je vybaven motorem HONDA 160 s výkonem 5,5 koní. Váha je něco kolem 130kg. Maximální rychlost se pohybuje okolo 65km/h.


Poslední akce

Central Europe Rally

Kdo by to byl tušil, že po výpravě do Lisabonu na Dakar 2008, kde jsme byli na zkušené, budeme o tři měsíce později stát na startu s těmi, které jsme tam obdivovali a záviděli jim účast na Dakaru.




© 2008 Josef Švorc | Created by coolworks.cz | Zdroje: MotoRide | - návštěv